Rozhovor s bývalým hráčem Spartaku Pavlem Obadalem

DOBRÝ DEN s kurýrem vyzpovídal bývalého hráče Spartaku, nyní extraligového rozhodčího Pavla Obadala.

S ledním hokejem začínal v rodném Uherském Brodě, v dresu Spartaku patřil k oporám týmu nejen v juniorech, ale také v krajském přeboru mužů. Lákala ho však také dráha rozhodčího, v níž dosáhl prozatím na vrchol. Pavel Obadal jako první vyslanec Uherskohradišťska okusil, jak chutná chlebíček extraligového sudího. S číslem 72 na zádech řídí zápasy Tipsport extraligy!

Jak jste se dostal ke kariéře rozhodčího?
První žákovské utkání jsem odpískal už v patnácti letech, kdy jsem ještě současně hrál za Spartak. Skloubit obě činnosti se mi dařilo až do sedmadvaceti, pak už jsem se naplno věnoval funkci rozhodčího. Z časových důvodů už nešlo hokej s pískáním skloubit.

Považujete skutečnost, že jste aktivně hrál hokej, v kariéře rozhodčího za výhodu?
Pravda je, že aniž by člověk hrál hokej, tak rozhodčím na vrcholné úrovni být ani nemůže. Ať už jde o techniku bruslení, čtení hry nebo i cit pro hru. To se z televize ani z knížek nenaučíte. Moji hráčskou minulost proto neberu jako výhodu, ale jako nutnost.

Místo jmenovky máte na zádech číslo 72. Má to pro vás nějaký bližší význam?
Když jsem hrál za brodské muže v krajském přeboru, číslo 72 jsem nosil na dresu. Zdědil jsem ho po Martinu Boogovi, což byl vynikající brodský kanonýr. Nevím, jak se to stalo, ale stejné číslo jsem dostal po postupu do extraligy i jako rozhodčí. Takže docela dobrá náhoda.

Kolik máte odřízených zápasů v kariéře, vedete si přesnou statistiku?
Samozřejmě si všechno hlídám (úsměv). Odřídil jsem šedesát utkání v extralize, dvojnásobek zápasů v Chance lize a dohromady s nižšími soutěžemi, včetně mládeže, je to už přes tisíc zápasů.

Na jaký nejraději vzpomínáte?
Určitě na premiéru v extralize Mladá Boleslav – Litvínov. Pamatuji si, jak jsem byl před zápasem neskutečně nervózní, ale hodně mi pomohl tehdy čerstvý navrátilec z ruské KHL Antonín Jeřábek. Moje první rozhodnutí v zápase bylo nařízení trestného střílení, což je opravdu unikát.

Byly i nějaké nepovedené zápasy?
Každý člověk dělá chyby, tedy i rozhodčí. Nechci tedy zapomínat na žádné zápasy. I ty méně povedené jsou velmi důležité pro vývoj rozhodčího. Je potřeba si chyby identifikovat a příště je už neopakovat.

Jaké máte cíle v rozhodcovské kariéře?
Chci se těšit na každý zápas a bavit se hokejem. Nic jiného než pravidelně a dobře pískat extraligu si za cíl nedávám.

Jak probíhá příprava rozhodčího na sezonu?
To je individuální, každému vyhovuje něco jiného. Já se připravuji v období od začátku května do konce srpna kombinací běh, posilovna a kolo. Takže mě hodně často můžete potkat na Lapači, kde jsou pro mě ideální podmínky. Před sezonou máme fyzické a teoretické testy na soustředění v Nymburce. Jedná se o Cooperův test (vytrvalostní běh na 12 minut). Každý extraligový rozhodčí musí uběhnout alespoň tři kilometry. Dále core test, bench press (jen pro čárové rozhodčí), tři cviky na bruslení (rychlost, obratnost, vytrvalost). A samozřejmě nechybí ani test z pravidel ledního hokeje.

Má rozhodčí při zápase na sobě nějaké chrániče kromě krytu obličeje?
Hokej je rychlá a tvrdá hra. Doba, kdy si rozhodčí na zápas obul brusle, navlékl pruhovaný dres a nějaké tepláky, je dávno pryč. Řekl bych, že se čím dál více ochrannými prvky blížíme hráčům, samozřejmě v odlehčené podobě. Ať už se jedná o chrániče holení, loketní, stehenní nebo i vesta pro ochranu ramen a žeber.

Popište nějakou zajímavost z rozhodcovské kariéry?
V jednom utkání jsem dvakrát vyloučil legendárního Jaromíra Jágra, tím jsem se zřejmě zapsal do historie. To se jen tak někomu nepovede. Při druhém vyloučení se mě dokonce ptal, jestli jsem někdy hrál hokej. Ještě bych zmínil zkušenost s pískáním s přibližně dvoukilovou kamerou na helmě během živých přenosů na 02 TV.

Pískáte ve stabilní dvojici, nebo se točíte náhodně?
Stabilní dvojice hlavních rozhodčích nejsou. Na utkání jsme delegováni komisí rozhodčích pomocí speciálního svazového systému. Může se ovšem stát, že během sezony odpískám s některým kolegou třeba deset utkání a s jiným nemusím pískat ani jednou.

Jak ovlivnila práci rozhodčího pandemie koronaviru?
Loňskou sezonu jsem se poprvé dostal na listinu rozhodčích pro play off, které se kvůli covidu nakonec vůbec neodehrálo. To mě hodně mrzelo. Letošní ročník probíhá bez diváků, včetně pravidelného testování hráčů a rozhodčích.

Zdroj zde.